Cest praci,
Jak rika Starky, ty vole, sem zpatky v Angole. Nevim proc, ale pokazdy kdyz prijedu, musim mit naky specialni uvitani. Mozna si pamatujete, jak tesne po mym minulym prijezdu vypuknul u nas doma pozar elektriky a cela ulice byla diky tomu bez proudu. Tentokrat se muj navrat do Angoly zpozdil hlavne kvuli tomu, ze mi nebyli Angolani z bratislavsky ambasady schopny dat vcas vizum. Puvodne sem se mel do Afriky vratit posledni vikend v srpnu, ale to pomerne rychle padlo. Vizum mi totiz chteli dat az 2. zari, pozvali si me a este jednoho bouzka z Kosic. Oba sme se tam hnali pres 400 kilometru nakonec zbytecne. Ambassador totiz odletel do Angoly na parlamentni volby 5.-6. zari (mimochodem dodneska nemaji spocitany vysledky) a jeho zastupce se rozhod, ze mu nestoji za to, aby sel v tom tejdnu do prace. Meli totiz drit 3 dny, kazdej den 3 hodiny, coz je asi velmi stresujici. Zvlast kdyz mas za celejch tech 9 hodin prace vydat 2 viza… Pokusili se me este
 premluvit, at jim tam necham svuj pas, ze mi daji vizum a poslou mi ho. Jelikoz nejsem uplnej debil, odvez sem si pas s sebou zpatky domu, slibili mi teda aspon zavolat, kdy muzu zase prijet. Nikdo samozrejme nezavolal, tak sem se do Bratislavy vydal znova nasledujici tejden. Taky docela vtipny. Kdyz sem cekal v cekarne (na 9. totiz do prace chodi jenom uklizecka, vostatni tak v 10), najednou mi vola ten bouzek, ze prej kdy teda jako prijedu. Asi si vsimnul, ze tam uz cekam, tak chtel jakoby splnit slib a zavolal mi teda. A docela verohodne zahral prekvapenyho, ze uz sem u nich. Zabrali mi pas a sli mi do nej jako nalepit to vizum. Coz trvalo 3 hodiny, cize mi ujel autobus, ale nakonec sem teda vizum ziskal. Jedinou vyhodou vyletu do Bratislavy bylo, ze sem videl asi po 7 letech moji velmi vtipnou slovenskou kamaradku. Nejlepsi byl prvni vylet, kdy se vratila z Chorvatska v 10 vecer, pak sme u ni vykalili lahev neceho, co vozi od rodicu ze slovenskeho venkova, ve 4 sme sli spat, nacez rano nastupovala do novyho zamestnani a ja sel strizlivet na angolskou ambasadu. Doufam, ze priste se uvidime driv nez za 7 let! Nakonec sem teda vizum ziskal, naposled zakalil a vyrazil do Angoly o 14 pozdejc nez bylo v planu. V Praze na letisti sem se ptal, jestli nahodou neleti nakej Cech se mnou do Angoly. Prej jo, ale nemuzou mi rict meno. Nakonec mi teda jakoby napovedela, ale jaksi se mi nepodarilo tu pravou slecnu identifikovat. Mela to totiz bejt podle me jedna zrzava holka, co uz v Angole byla driv. Nakonec sem teda pred nastupem do letadla smer Brusel oslovil ze vsech tech zrzavejch devcat nejvhodnejsi kandidatku. Samozrejme Belgicanka jako poleno… Ani v hotelu v Bruselu o zadny Cesce nic nevedeli, takze sem cestoval sam i druhej den do Luandy, coz je celkem nuda. Navic to letadlo je hrozne socialni, na miniaturni televizi sem koukal asi ze 20 metru, ale ani to nevadilo, pac nedavali nic zajimavyho. Na letisti me cekalo trochu prekvapeni, pri kontrole pasu na me jenom zavolali sefa imigracniho oddeleni, kterej me bez vysvetleni odved stranou, vzal mi pas a musel sem na nej dost dlouho cekat. Nastesti na me cihal pracovnik myho novyho zamestnavatele, byl nervozni ze nejdu, tak vlez dovnitr a podarilo se bbbmu zjistit, ze mam dve platny viza, proto mi zabavili pas. Muj minulej zamestnavatel mi totiz udelal pracovni vizum, ktery by normalne platilo az do kvetna 2009, ale kdyz sem dal vypoved, zrusili mi ho. Totiz poslali imigracnim urednikum zadost o jeho zruseni. Na tu samozrejme nikdo nereagoval, takze mi to pracovni vizum museli zrusit az pri mym priletu na letisti (kdy zazracne nasli 2 mesice starou zadost o zruseni pracovniho viza). Domu sem se dostal v pohode, Hugo bylo este v Indii. V pondeli me nekdo vyzved a vodvez do prace, kde se akorat seznamuju s lidma a snazim se zjistit, co kdo dela a jak to tam funguje. Na vobed sme sli s jednim kolegou do hospody asi 50 metru vod kancelare. Sedeli sme na terase a byla i zabava. Uprostred obeda na terasu vlitnul z ulice Portugalec a zacal kricet, ze je prepadli, at mu nekdo pomuze. Stali totiz v aute asi 10 metru od terasy v zacpe, ale nikdo mu samozrejme pomoct nemoh, pac jejich auto obklicily 3 motorky, vsichni meli pistole a z auta je pustili samozrejme az potom, co je vobrali. Ani si toho nikdo nevsim, takze kdyz sme to zjistili, videli sme akorat posledniho lupice jak mava pistoli a ujizdi. Nakonec z nich vylezlo, ze si prave vybrali prachy v bance asi 500 metru daleko, zrejme je sledovali a rozhodli se, ze si vybrali dost na to, aby je prepadli. Dost vtipny, v ty samy bance mi dali 10000 dolaru, kdyz sem poprvy prijel v prosinci 2005. Nastesti tenkrat me asi nikdo nesledoval. Po praci me vodvezli do guesthousu, kde bylo zaparkovany moje novy auto. Docela me to prekvapilo, v tak luxusnim aute sem asi nikdy ani nesedel, skoda ze mi to je cekem jedno, v cem jezdim. Puvodne sem odmit ridice, ale asi si ho vezmu, hlavne proto, ze se nikdy nikde neda zaparkovat. Jenom nevim, jakou bude mit pracovni dobu, se huvidi. No a to je myslim zatim vsechno, co se mi za ty 2 dny co tu sem stalo. Myslim ze to docela staci. Jo vlastne sem zapomnel, ze dneska je statni svatek, Den Afriky, a zjistil sem, ze muj prirozenej cas ke vstavani je 9:30. Asi si budu muset vyjednat v praci vyjimku, kdyz vstavam v 6:30, trpim chronickou unavouJ No tak to je asi fakt vsechno, ozvu se zase az se mi stane neco zajimavyho.

Mejte se, Juve

Protoze nam dotedka nefungoval internet, muzu vam este rict, ze mi v noci ze ctvrtka na patek ukradli z auto zpetny zrcatka. Konecne zpatky v Angole!