Pro peena Jeena tak uz sem tady, zhruba teda v Australii. Po temer nekonecnym letu s 5-hodinovou zastavkou v Soulu sem konecne zakotvil v Sydney. Jen kratce k Soulu: timto bych se chtel omluvit personalu uklidove cety korejskeho letiste. Casovy posun 8 hodin udelal sve a zatimco na palube letadla jsem byl cily jak rybka a skotacil se stewardkama-rozinkama,  v pohodlnych kresilkach cekaci haly sem usnul spankem spravedlivych. Vysledkem byla slina velikosti mexickeho dolaru (ovsem skrz bryle toho nestastnika ze Simpsonu co mu je 33 let), kterou by mi moh zavidet i sam Homer S.
Na letisti v Sydney me vyznednul nejakej snedej typek a dopravil me az do hostelu. PRVNI POZNATEK - ty vole tady se jezdi obracene! Z toho sem mel drobet nahnano pac oficialne pojstenej sem byl az s pondelnim zacatkem skoly. Nastesti mi nice nezajelo a kdyz preziju i dnesni cestu z hospody kde prave konzumuju treti litanec, nemam se ceho bat. To mi privadi na DRUHY POZNATEK: zadnej Forsters jako hlavni pivni znacka ale spis Victoria Bitter, Tooheys nebo Pure Blonde. Pit se ta ale maj tu podobnej zakon jako v USA, takze venku na ulidzi jedine v pytliku, a kupovat jedine v ligueere shopech.
Problem pro me ze zdenjsi piva jsou nejak vic mocopudny. Takze kdyz sem bydlel v hostelu, pravidelne budil sem spolubydlici. Nejvetsi kolik byl jeden bangladesan, kterej v hostelu bydli uz pres 8 mesicu. Rika ze si je vedom ze ma navic (mam pry dobre placene misto otvirace dveri v Hiltonu), ale jemu tohle staci, a culi se. Ma drobet posunutej denni rytmus - kdyz ja si delal obed, on zasedal k misce cerealii, a culi se...
to be cont.